Okamžiky štěstí - Patrik Hartl

Čtvrtek v 14:46 |  Čtu..


Musím se přiznat, nějak jsem zapomněla na to, že jsem knihu přečetla ale už jsem k ní nenapsala recenzi. Což se mi často opravdu nestává. No vše hned napravím...


Žánr: román
Rok vydání: 2016
Nakladatelství: Bourdon
Počet stran: 520




Přiznání číslo 2. Kniha mi doma na stole ležela pár měsíců, než jsem se k ní vůbec odhodlala. Půjčila mi ji kamarádka s tím, že je to dobrý, zábavný příběh, který bych si měla přečíst. Mě se do knihy ale vůbec nebylo. Vždyť byla dost tlustá a ani mě nelákala obálka. Nakonec jsem se ale jednoho letního dne rozhodla, že to zkusím.
No velice dobré rozhodnutí.

Začala jsem od Veroniky. Hned z prvních pár stránek jsem poznala, že se příběh bude číst dobře. Hlavně jsem se od těch prvních pár stránek bavila. Menší šok pro mě pak byl, když se asi po dvou kapitolách dozvídáme, jaké neštěstí se sourozencům stalo a hned mi bylo do breku.
Kniha je psaná opravdu čtivě, zábavně. Je to jak na houpačce, jednou prožíváte s hrdiny štěstí, pak zase zklamání a smutek a pak zase štěstí. Řekli byste, že nic horšího se jim stát nemůže a po pár stránkách zjistíte, jak jste se mýlili.

Když jsem četla první polovinu knihy z pohledu Veroniky, říkala jsem si, že mě to pak nebude bavit, až budu číst pohled Jáchyma. Došlo mi ale, že Jáchym se pak vzdálí a prožívá svůj život jinde a jinak a jak se ukázalo, oba příběhy opravdu nejsou stejné. I když se prolínají, každý má svoje veselé a smutné stránky. Každý prožívá své a odlišné strasti života.

Kromě toho, že prožíváte ty světlé a tmavé chvilky jejich života, byla tam i jedna chvíle, kdy jsem byla na jednu vedlejší postavu (a že jich je tam dcl dost) naštvaná. A to v pár prvních kapitolách a to na Veroničina přítele Kubu, který ji opustil v tu nejnemožnější chvílí kvůli jednomu románku. (Nechci moc prozrazovat detaily, kdybyste náhodou knihu chtěli číst). A nejvíc jsem pak byla naštvaná na jeho rodiče, kteří ho ještě podpořili a báli se, zda by mu Veronika nezničila jeho studijní život. No nepochopím takový lidi..

Jak jsem se tedy zmínila, kniha mě bavila. Jsem ráda, že jsem se k ní odhodlala a rozhodně bych ji doporučila. V takovém pěkném letním dni jako čtení k bazénu úplně ideální.
Kromě toho mě kniha přivedla na myšlenku, zda je vůbec možné mít v dnešním světě s někým upřímný vztah bez jakéhokoli podvádění. Jelikož v knize to byla samá nevěra, ať už ze strany ženy či muže. Což se mi moc nelíbilo a vlastně mě dopalovalo, jak se k sobě lidé, co si říkají, že se milují, dokážou zachovat. (Ale to neberte vůbec jako negativa knihy, spíš jako takové zamyšlení..)

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama