Na Větrné hůrce - Emily Bronteová

20. května 2018 v 20:21 |  Čtu..



Žánr: román
Nakladatelstí:
Počet stran: 352
Rok vydání: 1847


Nejprve bych chtěla vyzdvihnout obálku, která si mě naprosto získala. Modrá pro mě uklidňující barva s krásnými ornamenty v rozích a pak to pěkné zdobené písmo. Prostě obálka k výstavě.
Příběh už nebyl tak milý a naivní. Byl plný nenávisti a zoufalé lásky a přesto mě zaujal hned na začátku. Bylo to čtivé, ponuré a svým způsobem zvláštní. Alespoň mě to tak připadalo.
V postavách sem se ze začátku neorientovala ale měla jsem celých tři sta stránek na to, abych si je zapamatovala. Všechny postavy mi přišli plné nenávisti, přetvářky a lítosti, kromě tedy vypravěčky a služebné Nelly Deanové, která mi jako jediná přišla normální.

Vše začalo tím, že si jistý londýnský gentleman Lockwood pronajme sídlo Thrushcross Grange a vydá se na procházku na Větrnou hůrku, kde potkává dosti nehostinné prostředí s ještě protivnějším majitelem Heathcliffem. Celá ta jeho ponurá domácnost ho natolik zaujme, že si nechá od své služebné Nelly, kdysi bývalou služebnou na Větrné hůrce, vyprávět nedávnou historii právě o majitelích Thrushcross Grange a Větrnou hůrkou.

Jak jsem psala vyprávění mě zaujalo a pohltilo i když jsem se ze začátku v ději trochu ztrácela, spíše v té celé rodince. Nakonec mě ty jejich životy tak zaujali, že jsem byla zvědavá, jak to celé vlastně dopadne a jelikož to tam vše kypělo nenávistí, malicherností a závistí, říkala jsem si, že to moc dobře dopadnout nemůže.
Tolik utrpení jsem snad v jiné knize nikdy neviděla až jsem se divila, že to napsala právě žena. Říkala jsem si, z čeho musela čerpat, že je to tak ponurý příběh.
Přesto se pár hezkých okamžiků v celém příběhu našlo a i když to pro všechny postavy dobře nedopadlo, tak špatný konec, jak jsem si myslela, to nakonec nemělo.

Zajímavost, kterou by určitě někdo ocenil je, že na prvních stránkách knihy se mluví o autorčině životě a rozebírá se tam i právě ten napsaný příběh. Pročetla jsem si to ale bohužel mě osobně to moc nezaujalo ale vím, že někteří si právě takovéto zajímavosti rádi přečtou.

Když bych to měla shrnout, příběh se mi líbil, byl napínavý a velmi čtivý. I když se přiznám, že pokud bych knihu nedostala jako dárek k narozeninám, asi by mě nenapadlo si ho přečíst, ale jsem ráda, že se mi dostal do rukou.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 31. května 2018 v 21:58 | Reagovat

Na větrné hůrce mám v plánu. Vlastně mám v plánu hodně klasiky, ale ne a ne se k ní dostat. Vždycky nakonec vyhraje současná literatura. Divné :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama