Titanic

27. března 2016 v 18:30 |  Moje téma

Tak se zase ozývám. Kupodivu ještě žiju a zrovna včera jsem byla s kamarádkou v Praze na výstavě Titanicu. A jak se mi celá tato výstava líbila a celkově jak se nám výlet povedl, se dočtete dále.




Jeli jsme už ráno, což je jasné, abychom měli čas se tam dopravit a hlavně měli nějakou rezervu. Na cestě se nám nestalo nic zajímavého, akorát byla ráno docela kosa. Já tedy osobně byla vymrzlá dost. Celý den mi byla zima, i když nachvíli asi kolem třetí hodiny odpoledne svítilo sluníčko.
Na výstaviště jsme dorazili před dvanáctou hodinou s tím, že jsme měli lístky na půl jednou. Takže jsme měli skoro hodinu čas. Než jsme došli vůbec ke vchodu, kde pouštěli na výstavu, byla doba. Pak to tam byl menší chaos. Alespoň mě to přišlo neorganizované.
Měli to oplocené, aby tam nikdo nemohl proklouznout a ty hlídači se vás ptali, na kolikátou hodinu jste šli a pokud jste měli na dvanáctou, tak už jste mohli jít dál a přesunout se do fronty ke vchodu a pokud jste měli vstupné na déle, tak jste se měli přesunout do jiné fronty, odkud pak pomalu pouštěli do fronty ke vchodu. (Snad to trochu chápete =D)

Bylo tam občerstvení, což bylo fajn, ale vše měli venku, byla zima a ty fronty byli dost chaotické. Nevěděli jste, jestli si tam máte už stoupnout nebo ne a když už jste tam byli a dostali jste se do fronty už ke vchodu, tak jste také nevěděli, zda tam můžete vůbec být, jelikož ty vstupenky byli na čas, tak že jsme se báli, aby nás pak nepustili nakonec zpět na začátek.
Já jsem čekala třena nějakou halu, kde si můžete sednout a počkat, pokud tam jste dřív a mohli tam mít třeba i ten krámek se suvenýry ale to oni měli až vše po konci té prohlídky, což mi přišlo blbé.

Celkově výstava byla pěkná, přesto podle propagace jsem čekala možná o trochu víc. Začátek byl úvod do dvacátého století, co se vše dělo a vyvíjelo. Pak tam byla historie vývoje lodí, což mě osobně moc nezaujalo. Hned potom jste se dostali na krátké promítání, jak se stavěl Titanic, ke kterému jsme měli povídání přes takové sluchátko, které jsme dostali u vchodu.

Také jste dostali palubní lístky, kde jste byli za reálného pasažéra z Titanicu a na konci jste mohli zjistit, zda jste přežili nebo ne. Já jsem byla žena, vdova, co cestovala se strýcem a přežila jsem cestu. Byla z Londýna a bylo jí 46 let.


A pak už to byla výstava různých věcí právě z Titanicu jako lodní šrouby, osobní věci cestujících jako kartáče, lahvičky na parfémy ajn. Dále tam byli jídelní příbory a jídelní soupravy. Také jedna kajuta první třídy a kajuta třetí třídy. To se mi líbilo, měli to opravdu pěkné. Pak tam měli velkou fotografii právě toho proslulého schodiště, u kterého jsme se museli vyfotit.


Vše doprovázelo povídání jak o stavbě lodi, tak o pasažérech. Něco mě zaujalo, něco naopak vůbec. Ke konci tam byli informace o dění na lodi před potopením a celkově vyprávění pasažérů a potopení lodi. Což bylo dost smutné, některé ty výroky pasažérů nebo třeba, že služebnictvo nemělo nárok na nalodění na záchranné čluny.
Byl tam také ledovec, na který jste si mohli položit ruku a ucítit tak teplotu vody v té době, kdy se potápěli. Řeknu vám, já bych zmrzla jen, co bych se dotkla hladiny vody. To jste po chvilce ani tu ruku necítili. A samozřejmě úplně na konci jste se mohli vyfotit jakoby na Titanicu, na zádi lodi, jako ta slavná scéna z filmu.



Výstava nebyla špatná, ale asi bych na ni znova nešla. Nakolik mě neuchvátila. Navíc, co jsem tak koukala na obrázky na internetu (všechny co jsem použila v článku jsou z netu), tak to hlavní asi nejhezčí tam najdete, tak že na samotnou výstavu ani pak nemusíte.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 9. dubna 2016 v 17:41 | Reagovat

Titanic mám ráda a na výstavu jedu v květnu se školou. Sama bych na ni asi nešla, ale takhle jo. Rozhodně lepší, než škola :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama