Únor 2015

Lovci duchů 2/2

27. února 2015 v 14:04 Povídky

Tak jsem tu s druhým dílem. Tedy závěrem. Nebudu to nijak prodlužovat. Můžete se dát do čtení.



Po cestě nikdo nepromluvil. Byla jsem za to ráda, i když by mě zajímalo, co ví. Nasměrovala jsem je k nám domů a doufala, že Lydia bude u svého přítele. Nevím, co bych jí řekla. Musela by mě mít za blázna.
Dean zaparkoval své auto a všichni jsme vystoupili. Zavedla jsem je k nám do bytu.

Čarovný les

26. února 2015 v 23:06 Movies



Vtipný a dojemný muzikál Čarovný les představuje klasické pohádkové příběhy Popelky, Červené Karkulky, Jacka a fazolového stonku a Lociky - ty všechny spojené v původním příběhu, ve kterém se dále objevuje pekař se svou ženou a přáním založit rodinu, a také zlá čarodějnice, která na oba manžele uvrhla kletbu.
Čarovný les je moderním zpracováním oblíbených pohádek bratří Grimmů, ve kterém se protínají příběhy hned několika z nich, a který ukazuje, jaké důsledky mají přání a poslání jejich postav.


Můj názor na film:

Lovci duchů

25. února 2015 v 17:33 Povídky

Po delší odmlce tu mám povídku. Před nedávnem jsem se dívala na seriál Lovci duchů od začátku a tak mě napadlo zkusit napsat povídku na téma toho seriálu. Měla jsem v hlavě dvě. Nakonec jsem jako první vybrala tuto. Ještě na jednu se můžete teda těšit. Pokud se vám tedy bude tato líbit. Jelikož jsem se trochu rozepsala, tak jsem to rozdělila na dvě části. Snad vám to nevadí. No a teď už k povídce.



Souboj postav - finále - vyhodnocení

25. února 2015 v 9:10 Soutěže

Tak konečně tu máme vyhodnocení finálního souboje Hermiony a Damona. Myslím, že už je na čase. Nějak se to celé protáhlo. V několika případech stále nerozhodně jako Hermiona s Rose. Ty si jsou prostě rovné.




No a kdo tedy vyhrál? Pojďme se podívat.

Boj o rozvrh!

25. února 2015 v 9:02 Katie píše..

Tak jsme si dnes zapisovali rozvrh. Řeknu vám samé zklamání většinou. Zvládla jsem to, ale z volitelných předmětu jsou všechny vybrány. Což mě štve. Chtěla jsem např.: seminář tvůrčího psaní ale to je hned plné. A všechny předměty. Chápu, že třeťáci nebo druháci mají přednost, ale my jako druhá poloviny prváků si zapisovali jako poslední, tak že vše obsazené. Chtěla bych si zapsat předmět Kapitoly z dějin fantastiky. Samozřejmě plné. Napsala jsem ale učiteli, tak možná. Chtěla bych to zkusit. Je to předmět o fantasy literatuře. Což by mohli být dobré.

Jinak mám rozvrh celkem dobrý. Už sice nemám jeden den úplně volný, ale v pondělí mám až od tří hodin. Jinak většinou od devíti nebo půl deváté. Což je dobré. A domu opět budu jezdit ve čtvrtek, což je super.

Zkoušky pryč!!

24. února 2015 v 16:46 Katie píše..

Asi budu slavit. Zkoušky mám za sebou. Taková úleva, že už si do té mé palice nemusím nic cpát. Úplně se těším na nový den. Prostě je to znát, když se má člověk každý den něco učit a když už nemusí. Z 9 zkoušek jsem 3 nedala. Popravdě mě to štve ale čekala jsem to horší. Zítra ráno si zapisujeme rozvrh, tak musím brzo vstávat, ať mi nějaký předměty zbudou.


Také už zase můžu na internet. Na koleji mi samozřejmě nešel. Tak že jsem se na blog nedostala. A k affs se podívám až večer.

Jinak jsem chtěla vyhlásit vítěze v souboji postav a samozřejmě je to nerozhodně. Tak že, kdo nehlasovat, tak prosím hlásně te a komu to půjde znova, tak taky. =) Děkuji

Hlasovat ZDE

Fotka týdne #7

23. února 2015 v 8:00 Fotka dne/ týdne

Jelikož nevím, jak na tom budu s internetem na koleji (nějak mi tam vypadává), tak přednastavím
nové hlasování pro fotky týdne. =)

A fotku tohoto týdne pak do menu přidám až v úterý, to bych měla dorazit domů.

Tentorkát jsem vybrala tři fotky a to z Austrálie. Na fotkách můžete vidět kamenné srdce Austrálie, který nazývají Uluru. Je to největši a nejobjemější monolit na světě. Další fotka ukazuje Velký bariérový útes, který tvoří největší korálové seskupení světa. A poslední z fotek ukazuje krásné pískovcový věže Twelve Apostoles. Dnes je jich už jen semd ale bývalo jich dvanáct.

Snad se vám některá z fotek zalíbí. =)


Nový lay

22. února 2015 v 12:12 Katie píše..

Nejde si nevšimnout nového laye. Většinou si nechávám dělat lay vždy po roce a to kolem Vánoc.
Tentokrát jsem nevěděla, koho mám požádat, jelikož Sliki má stále pozastavení blogu.
A tak jsem požádala Gaz, která dělá pěkné designy. No a jak vidíte, i tentokrát se povedl.


Mě se můj nový lay líbí. Jsem s ním spokojená. Doufám, že se bude líbit i Vám a že ten rok s ním vydržíte.
Nebo třeba déle. Uvidím.
A jak se vám tedy líbí? =)

Jinak mám v pondělí poslední dvě zkoušky, tak doufám, že je dám. Vážně bych to potřebovala. Co je ale důležitější.
Zbytek týdne pak budu mít volno.Tak že jsem si dala za úkol dočíst Labyrint a přidal recenzi. Mimo to mám rozepsané
dvě povídky, tak snad je dopíši. A napadlo mě, že bych přidala pár recenzí na filmy. Viděla jsem jich zase dost. Tak by to
trochu oživilo blog.
Jelikož to ale budu takový poslední volný týden, než začne letní semestr. A s rozvrhem to nevypadá tak dobře,
jako u zimního, tak si budu muset i oběhnou doktory a sehnat si šaty na ples, objednat se ke kadeřnici ajn =)

Už jsem si sepsala seznam, tak snad na nic nezapomenu. Pro dnešek je to vše. Na zítra jsem přednastavila fotku týdne
a jinak snad až v úterý.

Sklenička optimismu II

21. února 2015 v 22:11 Moje téma

Vzpomínáte si na článek, kde jsem psala, že si každý den přidám do skleničky papírek, který ponese něco pozitivního z mého dne? Stále v tom pokračuji. Sice nepřidávám každý den ale pokaždé, když mě něco potěší nebo rozesměje. Také když se mi něco vydaří. Článek je ZDE


Proč to ale zmiňuji. Rozhodla jsem se s vámi o nějaké ty mé pozitivní chvilky podělit. Nebudu vypisovat všechny. Rozhodla jsem se, že jich pár vylosuji. Nevím, zda to pro vás bude nějak přínosné, ale já měla chuť se s vámi o to podělit.
Teď už ale jdu na to losování.





Strach uvnitř nás, nás brzdí od snů

19. února 2015 v 12:08 Téma týdne


Každý z nás má nějaký strach uvnitř, se kterým bojuje. Strach z neznáma, strach z budoucnosti, strach z nedocenění nebo strach z důsledků. Je na každém z nás, jak s tím bojujeme a zda vyhráváme. Důležité je, nenechat se držet při zemi. Nenechat se stahovat na dno tím, že máme z něčeho strach. Proč doplácet na strach, který držíme v sobě? V sobě tak hluboce zakořeněný, že se nám zdá jako součást nás. O co přicházíme, protože se bojíme? Proč se ho nezbavit nebo nepostavit se mu? Ať už se jedná o maličkosti jako třeba si založit blog nebo říct nahlas, co si doopravdy myslíme o šatech naší kamarádky. Nebo se odhodlat a vyjít si ven bez doprovodu, říct ne, když nechcete udělat to, co po vás ostatní žádají. Ať se jedná o maličkosti nebo o velké kroky. Někdy je důležité překonat strach a vyjít ze své ulity. Co když vám to obrátí život vzhůru nohama? Co když po tom potkáte svou lásku nebo přátelé na celý život?



(Se strachem jsme jako ptáci uvězněni v kleci.)



I já se bojím tolika věcí. Bojím se, co si o mě říkají ostatní. Bojím se oblékat, jak by se mi líbilo. Bojím se někdy říci pravdu do očí. Bojím se, že zklamu lidi, na kterých mi záleží. Bojím se, jak se na mě bude dívat rodina, když neudělám školu. A bojím se, jít za tím, co chci. Chci si sbalit věci a cestovat. Chci zkusit žít v cizině, i když se bojím, že se nedorozumím. Chci vyjít ven, aniž bych si říkala, že vypadám blbě. Chci změnit svůj život a nechci se stále něčeho bát.



Nemůžeme žít beze strachu. Přesto je důležité rozeznat strach, který můžeme překovat a který nám zůstane, jako strach o rodinu nebo o děti. Ale strach z toho být upřímný, být sami sebou nebo zkusit nové věci. To je něco, co bychom jednou měli zkusit. Nenechat se strachem ovládat a nenechat se brzdit od našich snů.