Příběh VI - Pohled do budoucna přes zrcadlo

5. listopadu 2012 v 16:46 |  Povídky

Tak jsem zase dala něco dohromady. Nějak mě to chytlo. =D Snad se Vám to bude líbit.


Dopisuju poslední slova seminární práce. Kouknu na hodiny a vidím 23:50. Čas jít spát. Únava mě už zmáhá. Vše jsem vypnula a lehla si rovnou do postele. Chvíli přemýšlím nad zítřkem. Jsem už ve čtvrtém ročníku střední školy. Blíží se konec a já se bojím, co bude dál. Kamarádky mají vše neplánováno ale já? Mám jít dál na vysokou? Nebo jít rovnou do práce ? Ještě chvíli mi v hlavě lítali takové myšlenky a pak se mě zmocnil tvrdý spánek.


Probudila jsem se až ráno. Rychle vypínám řvoucí budík a na minutku ještě zavírám oči. Nechce se mi, ale musím vstávat. Když sem ale otevřela oči, zjistila jsem, že jsem nespala u sebe v pokojíku ale u rodičů v ložnici. Byla jsem snad náměsíčná? Po důkladném prohlédnutí místnosti jsem se přesvědčila, že některé věci jsou jinak. V koupelně hned vedle ložnice bylo vše stejné, jen pár doplňků tam bylo na víc. Odcházela jsem z koupelny, letmo se koukla do zrcadla a šla dál. Hned jsem se zastavila a vrátila se zpět. Koukala jsem na sebe do zrcadla. Byla jsem tak o tři čtyři roky starší. Mí přírodní blond vlasy byli o dost delší a má postava byla vyspělejší. Musela jsem uznat, že jsem docela pěkná. Pousmála jsem se a vydala se z koupelny. Než jsem stihla vyjít z ložnice slyším, jak někdo volá mé jméno ,, April''. Byl to mužský hlas. Seběhla jsem schody a přišla do obýváku. U stolu seděl muž. Na obličeji mu pohrával upřímný úsměv a oči mu jen zářily. ,,April udělal jsem ti čaj a tousty. Můžeš se v klidu nasnídat a odpočinout si.'' vstal a políbil mě. Odběhl z obýváku. Byla jsem zmatená a nevěděla co říci. Schválně jsem si procházela obývák a koukala na fotky, na nichž jsem s tajemným mužem byla. Na stolečku u gauče se povalovala pošta. Ten tajemný muž se jmenoval Jimmy. Konečně jsem se usadila ke stolu a od dveří slyším, jak na mě
volá ,,Přijdu v šest hodin na večeři. Měj se.'' klaply dveře a bylo ticho. Po snídani a prohlídce domu jsem se šla projít ven. Prošla jsem si město, zašla na kávu do místní kavárny a prošla knihkupectví. Vrátila jsem se domů a prošla si pracovnu. Která evidentně patřila mně, jelikož byla v mém bývalém pokojíčku. Zjistila jsem, že se rodiče odstěhovali na venkov a já s Jimmym bydlíme v jejich domě. Pracuju jako sekretářka v nakladatelství a pořád jsem nejlepší kamarádka Jenny. Bylo už půl páté a tak jsem šla připravit večeři. V kuchyni naštěstí bylo vše při starým. Jak jsem tak dělala večeři, uvědomila jsem si, že za celý den nepřemýšlím, co se vůbec stalo. Ale ta realita či sen se mi tak zalíbila, že mi to bylo jedno. V půl šestý jsem měla hotovo a šla se převléknout, učesat a namalovat ať vypadám k světu. Když jsem prohledávala skříň, vypadla na mě obálka. Nevěděla jsem, jestli ji otevřít ale já ráda šmejdím, tak jsem ji bez váhání otevřela. Uvnitř byli fotografie. Fotografie z ultrazvuku. Hned mi to prolétlo hlavou. Jsem těhotná! Pane bože! Co teď? Rychle jsem to strčila zpět a šla dolu. Jimmy přišel přesně v šest hodin. Opět mě políbil na uvítanou a šli jsme jíst. Mlčky jsme seděli, mě to nedalo. Prolomila jsem to ticho ,,Jak dlouho jsme spolu?'' Podíval se na mě a odpověděl ,,Dva roky.'' Čekal co já na to. ,, A bydlíme spolu ?'' Vypadal zmateně, přesto odpověděl ,,Bude to teprve půl roku. Děje se něco?'' Hned jsem opáčila ,,Samozřejmě že ne.'' Dojedly jsme a já sklidila ze stolu. Večer mi povídal co v práci a já zase, že byla ve městě. Poté jsme chvilku koukaly na televizi. Cítila jsem se vedle něho tak spokojeně a šťastně. Jeho úsměv jsem si zamilovala na první pohled. Pokaždé když promluvil, uklidňovalo mě to. V půl desáté jsme se přemístili do ložnice. Když už Jimmy ležel, sedla jsem si na kraj postele. Dívaly jsme si do očí. Měla jsem chuť ho políbit, ale neudělala jsem to. Místo toho jsem začala mluvit ,,Jimmy, musím ti říci něco důležitého.'' byla jsem nervózní. Podíval se na mě starostlivým pohledem. Já pokračovala ,,Jsem těhotná.'' vyhrkla jsem to ze sebe tak rychle jak jen to šlo. Bála jsem se co on na to. Vždyť jsme spolu jen dva roky, co když si o mně bude myslet, že jsem nezodpovědná. Navíc ho ani neznám. On se na mě překvapeně podíval. Ale to se rychle změnilo v jeho kouzelný úsměv. Okamžitě mě začal objímat a zasypával mě polibky. ,,To je ta nejlepší zpráva, co jsem kdy slyšel.'' řekl a v objetí jsme si lehly a také tak usnuly. Ráno mě zase vzbudil řev budíku. K mé smůle jsem opět byla ve svém pokojíčku a místo Jimmyho jsem objímala polštář. Vstala jsem rychle jako nikdy. Stoupla si před zrcadlo. Byla jsem pořád ta devatenáctiletá April. Ale co se vlastně stalo? Byl to jen sen? Nebo jsem měla možnost podívat se do své budoucnosti? A jaká je záruka, že se ta budoucnost vyplní?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kelly Strawberry Kelly Strawberry | 5. listopadu 2012 v 16:51 | Reagovat

Ahojky, máš ráda soutěže? Stačí se registrovat pod tímto odkazem a můžeš vyhrát tablet, zrcadlovku a spoustu dalších cen. Můžu potvrdit že to funguje, doma už mám 16 GB flashdisk, dárkové poukazy a kosmetické sady  je to vážně super, nic to nestojí, můžeš jen získat :)
http://www.soutezplus.cz/s/sGpHXioE/

2 Kristýna Kaderová Kristýna Kaderová | E-mail | Web | 5. listopadu 2012 v 17:06 | Reagovat

Dokonalé! Neinspirovala jsi se náhodou filmem přes noc třocítkou?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama